APIDOLOGIE
Zde jsou umístěny studijní texty pro potřeby posluchačů všech předmětů základní disciplíny apidologie. Buď jsou tu umístěny originální texty, které dosud nevyšly tiskem a nebo texty, které již publikované texty nějakým způsobem doplňují (obrázky, fotky, poznámky apod.). U každé kapitoly zvlášť je vyznačeno její aktuální zpracování v jednotlivých skriptech dostupných v edičním středisku MZLU.
Kliknout lze pouze na vybraná témata (např. plástečkový med). Ostatní témata nejsou přístupná veřejně!
HISTORIE VČELAŘSTVÍ
BIOLOGIE VČEL
  • Vývoj včelího plodu - délka trvání jednotlivých vývojových fází, jejich průběh a srovnání mezi jednotlivými kastami včel.
  • Vajíčko v dělničí buňce
  • Embryogeneze (podle Obenbergera) [barevná mutace obrázku IV.40. ze skript Včelí produkty]
  • Otevřený dělničí plod všecho stáří. Foto 1 (bílá šipka, vajíčko, zelená šipka označuje larvu do 24 h a červená šipka ukazuje na uskladněný úplástový pyl), Foto 2 a Foto 3 (část plodu zavíčkovaná = modrá šipka, žlutá šipka ukazuje na buňku s larvou právě víčkovanou včelami).
  • Pohyb larvy v buňce v období před zavíčkováním buňky.
  • Vliv výživy samičích larev na determinaci kast.
  • Matka - dělnice - trubec --> kasty včel (imaga).
  • Líhnutí dělnice z dělničí buňky. Všimněte si, jak je ochlupení této mladušky ještě slehlé, a proto jsou zpočátku nějaký čas zřetelně šedivé.
  • Líhnutí matky z matečníku.
  • Pohyb dělnic na zavíčkovaném plodu. Část buněk je již vylíhlá. Zavíčkovaný plod nevyžaduje zdaleka tolik péče včel, jako plod otevřený. Zavíčkovaný plod dokonce teplo i produkuje, ale i přesto potřebuje zahřívat při nižších teplotách.
  • Schema působení hormonů na vývoj juvenilních stádií včel (juvenilní hormon a ekdyson).
  • Předávání potravy v úle mezi úlovými včelami je nikdy nekončící proces podmiňující kompletní sociální chování. Malé množství radioaktivně značené potravy podané jen několika dělnicím se za 48h nachází i v žaludcích larev a matky (včetně trubců).
  • Dělnice pokračující ve zpracování přinesené sladiny. Včely se podobným způsobem chovají, ucítí-li kouř. Toho využíváme k mírnění včel při prohlídkách včelstev.
  • Dělnice při sběru medovice na jehličnanu. Snímek zachycuje okamžik, kdy včela slízává medovici. není snadné včelu při této aktivitě zastihnout, protože včela nedosedá na květ, u kterého je jeji aktivita očekávána, nýbrž dosedá náhodně v korunách stromů.
  • Med s vysokým obsaheem melecitosy při pohledu do buněk plástů: foto 1, foto 2 a foto 3.
  • Dělnice při sběru pylové rousky. Jde o velmi vydařený snímek pana Ing. P. Texla, který byl uverejněn na titulní straně Včelařství. Na zadní holeni je patrné, že včela se začala věnovat sběru pylu na jehnědách vrby jívy. Zajímavý je zejména pravě vystižený moment, kdy si včela otírá levou přední končetinu - čističem tykadla - levé tykadlo. Za povšimnutí stojí velmi ostré i nejmenší detaily ochlupení včely a vrbové jehnědy.
  • Dělnice s pylovou rouskou při odvětrávání sekretu nasonovy žlázy. Nasonova žláza nasedá na vnitřní plochu intersegemntální membrány mezi 5. a 6. tergitem dělnic a je analogická s tergálními žlázami matek. Každá buňka této žlázy má svůj zvláštní vývod, který vyúsťuje na povrchu zmíněné intersegmentální membrány. Sekret, který vylučuje, se považuje za tzv. schromažďovací feromon - chemickou značku včelstva, která je specifická pro každé včelstvo a kromě jiných funkcí také usnadňuje létavkám najít správné česno podle čichu.
  • Přínos pylu vrcholí!
  • Detailní záběr na plást s plástovým pylem - tzv. pylová deska.
  • Dělnice při sběru propolisu. Tyto okamžiky ač trvají i desítky minut, jen zřídka se je podaří zachytit fotoaparátem ... Foto 1 , 2 a 3.
  • Matka je zřetelně větší než dělnice a právě kontroluje buňky před tím, než do ní položí vajíčko. Matku na tomto obrázku obestoupily dělnice, které tvoří tzv. doprovod matky, který o ni pečuje (tzv. suita včel).
  • Nouzové matečníky si včelstvo tzv. naráží, jestliže najednou přijde o matku (uhyne, při prohlídce včelstva je poškozena apod.). Dělnice si vyberou několik mladších larviček v dělničích buňkách, které začnou živit tak, jako by šlo o larvu budoucí matky. Zároveň přestaví dělničí buňku na buňku mateří - matečník. Z těchto larev se nakonec vyvinou matky, jejichž biologická hodnota může být snížena. Dělnice si totiž vybírají raději larvy starší a předpokladem odchovu výkonných matek je vybírat larvy co nejmladší (12-24h staré). Proto raději nouzové matky při první příležitosti vyměňujeme.[Na fotce celkem 14 nouzových matečníků.] Nezaměňujte nouzové matečníky s matečníky rojovými či z tiché výměny, které bývají obvykle na okrajích plástů a jen zcela výjimečně (viz. foto) na ploše plástu.
  • Tichá výměna: vzácně, ale stává se, že při tiché výměně se setká máma s dcerou a dokonce společně kladou a existují vedle sebe v těsné blízkosti. Někdy dokonce společně přezimují v jednom včelstvu a nebobjují spolu. Dokladem je toho záběr z ústavního včelína.
  • Zavěšený roj včel vždy facinuje pozorovatele, a to nejen svojí velikostí, ale i různými tvary.
    foto 1, foto 2 a foto 3.
  • Zimování
  • Divoká stavba - pohled shora. Obrázek schematicky znázorňuje, jakým způsobem včely stavějí přirozeně plásty, když ji včelař neovlivňuje pomocí rámků a mezistěn. platí, že úhel mezi tečnou v místě česna a podélnou osou rámků je 45°.
  • Lovecký způsob využití včely obrovské (Apis dorsata)
  • Část hnízda bezžihadlých včel.
ZOOTECHNIKA
NEMOCI, OTRAVY, ŠKŮDCI a ZOOHYGIENA V CHOVU VČEL
PASTVA VČEL
GENETIKA & PLEMENITBA VČELY MEDONOSNÉ
TAXONOMIE VČEL
  • Zařazení včel v zoologickém systému - graficky znázorněné zařazení včel v zoologickém systému včetně jejich základní členění uvnitř navčeledi Apoidea včely. [není ve skriptech]
  • Systém včel a jejich rody a druhy používané ve výuce na MZLU. Jde o systém, který vychází z systému podle Michenera (2000), ale jde o interní koncepci, která konfliktní subgenerická jména ponechává na úrovni generické. Je zde i vyznačen nález druhů v Čechách, na Moravě či Slovensku. [není ve skriptech]
  • Atlas včel v Praze - výborně zpracovaný fotografický atlas nejen včel obětavě zpracovaný paní Hanou Kříženeckou, která fotografie pořizuje, zpracovává, určuje či nechává určovat odborníky a pak s vysvětlujícícm textem uvádí ve svém atlase © Blanokřídlí v Praze 2016. Doporučuji ke studiu zejména, potřebujete-li "dostat do oka" vzhled českých druhů včel pro zajištění semestrální práce v předmětu Opylování a včelaření. [není ve skriptech]
VČELÍ PRODUKTY
  • MED
  • POUŽITÁ LITERATURA
  • LITERATURA použitá při tvorbě veškeré studijní literatury včelařského oddělení
  • Kliknutím se vrátíte na stránky včelařství
    Kliknutím se vrátíte na úvodní stránku včelařství

     

     


    Počet přístupů na stránku od 10.1.2001
    od 10.1.2001

    Design and content by
    © 2001 Antonin Pridal
    Optimalizováno pro rozlišení 800 x 600