Zde jsou
umístěny studijní texty pro potřeby posluchačů všech předmětů základní disciplíny
apidologie. Buď jsou tu umístěny originální texty, které dosud nevyšly tiskem a nebo texty, které již publikované texty nějakým způsobem doplňují (obrázky, fotky, poznámky apod.).
U každé kapitoly zvlášť je vyznačeno její aktuální zpracování v jednotlivých skriptech dostupných v edičním středisku MENDELU.
Kliknout lze pouze na vybraná témata (např. plástečkový med). Ostatní témata nejsou přístupná veřejně!
 HISTORIE VČELAŘSTVÍ
| |
| | BIOLOGIE VČEL
|
- Vývoj včelího plodu - délka trvání jednotlivých vývojových fází, jejich průběh a srovnání mezi jednotlivými kastami včel.
- Vajíčko v dělničí buňce
- Embryogeneze (podle Obenbergera) [barevná mutace obrázku IV.40. ze skript Včelí produkty]
- Otevřený dělničí plod všecho stáří. Foto 1 (bílá šipka, vajíčko, zelená šipka označuje larvu do 24 h a červená šipka ukazuje na uskladněný úplástový pyl), Foto 2 a Foto 3 (část plodu zavíčkovaná = modrá šipka, žlutá šipka ukazuje na buňku s larvou právě víčkovanou včelami).
- Pohyb larvy v buňce v období před zavíčkováním buňky.
- Vliv výživy samičích larev na determinaci kast.
- Matka - dělnice - trubec --> kasty včel (imaga).
- Líhnutí dělnice z dělničí buňky. Všimněte si, jak je ochlupení této mladušky ještě slehlé, a proto jsou zpočátku nějaký čas zřetelně šedivé.
- Líhnutí matky z matečníku.
- Pohyb dělnic na zavíčkovaném plodu. Část buněk je již vylíhlá. Zavíčkovaný plod nevyžaduje zdaleka tolik péče včel, jako plod otevřený. Zavíčkovaný plod dokonce teplo i produkuje, ale i přesto potřebuje zahřívat při nižších teplotách.
- Schema působení hormonů na vývoj juvenilních stádií včel (juvenilní hormon a ekdyson).
- Předávání potravy v úle mezi úlovými včelami je nikdy nekončící proces podmiňující kompletní sociální chování. Malé množství radioaktivně značené potravy podané jen několika dělnicím se za 48h nachází i v žaludcích larev a matky (včetně trubců).
- Dělnice pokračující ve zpracování přinesené sladiny. Včely se podobným způsobem chovají, ucítí-li kouř. Toho využíváme k mírnění včel při prohlídkách včelstev.
- Dělnice při sběru medovice na jehličnanu. Snímek zachycuje okamžik, kdy včela slízává medovici. není snadné včelu při této aktivitě zastihnout, protože včela nedosedá na květ, u kterého je jeji aktivita očekávána, nýbrž dosedá náhodně v korunách stromů.
- Med s vysokým obsaheem melecitosy při pohledu do buněk plástů: foto 1, foto 2 a foto 3.
- Dělnice při sběru pylové rousky. Jde o velmi vydařený snímek pana Ing. P. Texla, který byl uverejněn na titulní straně Včelařství. Na zadní holeni je patrné, že včela se začala věnovat sběru pylu na jehnědách vrby jívy. Zajímavý je zejména pravě vystižený moment, kdy si včela otírá levou přední končetinu - čističem tykadla - levé tykadlo. Za povšimnutí stojí velmi ostré i nejmenší detaily ochlupení včely a vrbové jehnědy.
- Dělnice s pylovou rouskou při odvětrávání sekretu nasonovy žlázy. Nasonova žláza nasedá na vnitřní plochu intersegemntální membrány mezi 5. a 6. tergitem dělnic a je analogická s tergálními žlázami matek. Každá buňka této žlázy má svůj zvláštní vývod, který vyúsťuje na povrchu zmíněné intersegmentální membrány. Sekret, který vylučuje, se považuje za tzv. schromažďovací feromon - chemickou značku včelstva, která je specifická pro každé včelstvo a kromě jiných funkcí také usnadňuje létavkám najít správné česno podle čichu.
- Přínos pylu vrcholí!
- Detailní záběr na plást s plástovým pylem - tzv. pylová deska.
- Dělnice při sběru propolisu. Tyto okamžiky ač trvají i desítky minut, jen zřídka se je podaří zachytit fotoaparátem ... Foto 1 , 2 a 3.
- Matka je zřetelně větší než dělnice a právě kontroluje buňky před tím, než do ní položí vajíčko. Matku na tomto obrázku obestoupily dělnice, které tvoří tzv. doprovod matky, který o ni pečuje (tzv. suita včel).
- Nouzové matečníky si včelstvo tzv. naráží, jestliže najednou přijde o matku (uhyne, při prohlídce včelstva je poškozena apod.). Dělnice si vyberou několik mladších larviček v dělničích buňkách, které začnou živit tak, jako by šlo o larvu budoucí matky. Zároveň přestaví dělničí buňku na buňku mateří - matečník. Z těchto larev se nakonec vyvinou matky, jejichž biologická hodnota může být snížena. Dělnice si totiž vybírají raději larvy starší a předpokladem odchovu výkonných matek je vybírat larvy co nejmladší (12-24h staré). Proto raději nouzové matky při první příležitosti vyměňujeme.[Na fotce celkem 14 nouzových matečníků.] Nezaměňujte nouzové matečníky s matečníky rojovými či z tiché výměny, které bývají obvykle na okrajích plástů a jen zcela výjimečně (viz. foto) na ploše plástu.
- Tichá výměna: vzácně, ale stává se, že při tiché výměně se setká máma s dcerou a dokonce společně kladou a existují vedle sebe v těsné blízkosti. Někdy dokonce společně přezimují v jednom včelstvu a nebobjují spolu. Dokladem je toho záběr z ústavního včelína.
- Zavěšený roj včel vždy facinuje pozorovatele, a to nejen svojí velikostí, ale i různými tvary.
foto 1, foto 2 a foto 3.
- Zimování
- Divoká stavba - pohled shora. Obrázek schematicky znázorňuje, jakým způsobem včely stavějí přirozeně plásty, když ji včelař neovlivňuje pomocí rámků a mezistěn. platí, že úhel mezi tečnou v místě česna a podélnou osou rámků je 45°.
- Lovecký způsob využití včely obrovské (Apis dorsata)
- Část hnízda bezžihadlých včel.
| | ZOOTECHNIKA
| |
| | NEMOCI, OTRAVY, ŠKŮDCI a ZOOHYGIENA V CHOVU VČEL
|
- Mor včelího plodu
- Původci kleštíkovistosti včel - tzv. varroázy
- Postupy při tlumení kleštíkovitosti včel
- Otravy včel
- Zvápenatění včelího plodu
- Metodika hygienických testů
- Měňavková nákaza na fotce jsou patrné světlolomné cysty původce onemocnění - měňavky včelí (Malpighamoeba mellificae) - v Malpighiových trubicích včely medonosné.
- Akarapidóza Foto 1 - původce roztočík včelí Acarapis woodi Foto 2 - roztoč parazituje ve vzdušnicích 1. páru. Foto 3 - diagnostika se provádí vyšetřením vzdušnic po příčném rozstřihnutí hrudi; napadené vzdušnice mají místy načernalá místa.
- Virová nákaza plodu typickým příznakem jsou "pytlíčkovité" larvy - odtud "sackbrood". Napadené larvy nedokončí poslední svlékání, protože nevstřebají exuviální tekutinu. Tekutina tak vyplní prostor mezi starou a novou kutikulou, což připomíná váček naplněný tekutinou.
- Nosematóza
- Braula coeca Nitsch, 1818 VČELOMORKA OBECNÁ je bezkřídlá moucha, která žije v úlech, kde vytváří komensalickou interakci se včelou medonosnou. Živí se medem a pylem. Samičky kladou vajíčka na plásty a vylíhlé larvy vyvrtávají chodbičky pod víčky glycidových zásob, kde se nakonec i kuklí. Může však být i velmi na obtíž matce, po které tyto mouchy lezou a v okamžiku, kdy dělnice krmí matku, se snaží přiživit. Někdy dokonce dráždí matku k tomu, aby regurgitovala potravu.
- Zavíječi
- Diagnostické příznaky úplavice ve vnějším okolí úlu - foto 1, foto 2, foto 3 a foto 4.
- Lesknáček úlový (Aethina tumida) - světová hrozba chovu včel.
- Medvěd hnědý (Ursus arctos) - nepřítel včel.
- Škody na úlech způsobené žlunou zelenou v zimním období - foto 1, foto 2, foto 3, foto 4 a foto 5.
- Zimní ochrana nejen polystyrenových úlů před šplhavci (žluna, datel apod.) - potažení úlu sítí.
| | PASTVA VČEL
| |
| | GENETIKA & PLEMENITBA VČELY MEDONOSNÉ
| |
| | TAXONOMIE VČEL
|
| VČELÍ PRODUKTY
|
|
MED
| | POUŽITÁ LITERATURA
|
|
LITERATURA použitá při tvorbě veškeré studijní literatury včelařského oddělení
| | |
