SELEKCE a PLEMENITBA ZAMĚŘENÁ NA MEDNOU UŽITKOVOST VČELY MEDONOSNÉ

 

Antonín Přidal

  1. Závislost produkce medu na prostředí

            Silný vliv podmínek prostředí na produkci medu byl již dříve opakovaně dokázán a projevuje se tudíž v nízké heritabilitě produkce medu. Ve střední Evropě se hodnota h2 pohybuje od 0,16 – 0,25. Ve snůškově příznivých podmínkách v Izraleli byla dokonce zjištěna vysoká heritabilita produkce medu h2 = 0,60. V podmínkách Austrálie byl zjištěn h2 = 0,42 pro studované linie včel.

            Rozdělení vlivů prostředí na skupinu obecných a specielních byly prověřeny na produkci medu včelou medonosnou. Společné úlové prostředí se může významně podílet na fenotypové kovarianci včel, která zkresluje odhady koeficientů heritability vlastností.

 

  1. Sociální charakter sběru medu včelami

            Sběr sladiny jako suroviny pro tvorbu medu zajišťuje specializovaná skupina včel ve včelstvu, létavky - sběratelky sladiny. Jiná skupina včel přejímá sladinu od létavek v úlu a další včely zpracovávají sladinu na med. Část létavek se specializuje na vyhledávání zdrojů potravy v okolí několika km od úlu, nazývají se pátračky. Informace o nalezených zdrojích předávají v úlu ostatním létavkám - sběratelkám. Sběratelky v případě nalezení výhodného zdroje pátračkami jsou schopny změnit svůj zdroj na zdroj výhodnější. Včelstvo tak existuje jako informační centrum a orgán usměrňující sběr potravy na výhodnější zdroje. Toto účelné chování včel vede k maximalizaci energetického zisku při minimálních výdajích energie na shromažďování zásob.

            Fungování tohoto mechanismu shromažďování potravy umožňují schopnosti včel orientovat se v terénu, pamatovat si nalezený zdroj a předat o něm informace ostatním včelám. Je zde proto snaha odhalit mechanismus, kterým včela měří výdej energie při sběru potravy na jedné straně a získanou energii na straně druhé. Uplatňující se efektivnost sběru potravy včelami souvisí s omezenou letovou kapacitou jednotlivých včel.

            V efektivnosti sběru potravy včelami se předpokládají rozdíly, které mohou být způsobené vývojovými genetickými faktory. Nasvědčuje tomu existence velkých rozdílů ve verbovací aktivitě včel různého původu. Rovněž se předpokládá, že jednotlivá včelstva mají schopnost méně nebo více přesně soustředit svoje létavky na výhodné zdroje potravy, a čím více uplatňují tzv. skupinový sběr, tím efektivněji využívají zdroje ve svém okolí.

 

  1. Hodnota informace o produkci medu

            Medná užitkovost včelstev se běžně vyjadřuje produkcí medu za celou sezónu. Tento ukazatel však v případě nízké produkce medu nevystihuje spolehlivě schopnosti včelstev. Svědčí o tom prokázaná interakce genotypu a prostředí v produkci medu při srovnání výsledků stejných včelstev v dobrých a nepříznivých snůškových podmínkách.

            Ve skupině včelstev složené z různých linií selektovaných a neselektovaných na mednou produkci byl opakovaně výrazný rozdíl v rychlosti a vůbec efektivní schopnosti orientovat se na snůšku, a to zejména na snůšku medovicovou. Existují včelstva, která se pro přísunu na kočovné stanoviště plně orientují na medovicovou snůšku nejpozději na druhý den, ale některým včelstvům to trvá ještě i třetí den. Jelikož zdroj medovicové snůšky vyžaduje dokonalejší schopnosti včelstva, aby mohlo tuto co nejvíce využít, jsou výsledky z kontroly užitkovosti mnohem hodnotnější pro odhad plemenné hodnoty, je-li medná užitkovost včelstva sledována podle jenotlivých snůšek. Přičemž s největší pravděpodoností větší plemennou hodnotu budou mít včelstva, která donesla více medu z medovicové snůšky i přesto, že jejich celkový přínos (i ze snůšek nektarových) bude průměrný. Dále se dá očekávat větší plemenná hodnota u včelstev, která v letech chudých na med přinesou výrazně větší množství medu, než je průměr stanoviště. V letech bohatých na snůšku je totiž kladen na včelstva menší nárok na schopnost orientovat se za snůškou a přínosy tak mohou být i docela uspokojivé u včelstev s nízkou plemennou hodnotou pro mednou produkci - výrazný vliv prostředí.

            Z hlediska hodnoty i včasnosti informace jsou vhodnějším ukazatelem medné užitkovosti včelstev krátkodobé, jednodenní nebo několikadenní přírůstky hmotnosti včelstev ve dnech snůšky. Bylo zjištěno, že denní změny hmotnosti úlu jsou v úzkém vztahu se změnami hmotnosti uloženého medu (r > 0,95). Takové hodnoty denních přírůstků se zjišťují pomocí úlové váhy. Je finančně neúnosné, aby každý úl na včelnici stál na své úlové váze. Proto se na úlovou váhu umísťují pouze včelstva, u nichž se předpokládá na základě kontroly dědičnosti dobrý výsledek či včelstva, která potřebujeme důkladně otestovat.

            Produkce medu je komplikovaným znakem nejen z hlediska vlivu mnoha faktorů prostředí působících proměnlivou intenzitou, ale i z hlediska účasti jednotlivých vlastností včel a včelstva na realizaci medné užitkovosti. Nejvýznamnější složkou z hlediska kvantity produkce medu je početnost, tedy síla včelstva. Již Farrar, přední americký odborník, zjistil v roce 1937 úzký vztah mezi silou včelstva a produkcí medu. Tato skutečnost je ve včelařské praxi hojně využívána, je podstatou zootechnických metod zvyšování potence včelstev k využití daných zdrojů snůšky. Vedle početnosti včelstva závisí produkce medu na výkonnosti jednotlivých včel na sběru medu.

            Účast dvou kast na sběru medu, včel - dělnic a jejich matky, je příčinou působení přímých vlivů včel a nepřímých - mateřských vlivů na produkci medu včelstva. K jednotlivým mateřským vlivům patří výkon matky v kladení vajíček, vliv feromonů matky na činnost včel, plazmatické faktory aj. Mezi přímými a mateřskými vlivy na produkci medu byly zjištěny úzké záporné genetické vztahy. To podstatně komplikuje selekci včely na mednou užitkovost podle produkce medu včelstev, protože neumožňuje rozlišit míru účasti přímých a mateřských vlivů na dosažené hodnotě produkce medu jednotlivými včelstvy.

            Cestou k překonání těchto potíží může být rozdělení produkce medu včelstva na tři příčinné složky. Produkci medu vyjádřil součinem síly včelstva a jednotkové produkce medu, sílu rozložil ještě na plodnost včelstva a délku života včel ve včelstvu. Jednotlivé složky působí na výslednou produkci medu různou cestou.

 

  1. Hodnocení produkce medu včelstev a jejích složek

            Produkci medu včelstva z hlediska jejího vzniku je možno rozdělit na dvě biologickou povahou odlišné skupiny vlastností včel. Reprodukční vlastnosti vystupují jako početnost včelstva, nazývaná síla včelstva. Produkční vlastnosti souhrnně zastupuje jednotková produkce medu, která vyjadřuje produkci medu připadající na jednu včelu nebo na hmotnostní jednotku včel ve včelstvu. Obě základní složky produkce medu se člení na další dílčí složky. Celé členění je schematicky znázorněno na níže uvedeném schematu.

produkce.gif

poznámka:

Mednou užitkovost lze rovněž měřit pomocí úlové váhy, kdy se stanovují denní či několikadenní přírůstky vždy navečer po skončení letu včel. Denní změny v hmotnosti úlu jsou v úzkém vztahu s hmotností uloženého medu (r > 0,95).
Výsledky z kontroly užitkovosti na úlové váze jsou spolehlivé (tedy odrážejí skutečnou schopnost včelstva shromažďovat med) pouze tehdy, když průměrný denní přírůstek na úlové váze pro celou skupinu přesahuje:
0,4 kg/den/včelstvo (snůška časná - akát, řepka)
0,2 - 0,3 kg/den/včelstvo(snůška medovicová)
V opačném případě totiž naměřené údaje jsou odrazem převážně složky reprodukční, což zkresluje skutečnou schopnost včelstva schromažďovat zásoby. Tyto hranice nejsou zcela kategorické. Jde o průměrné hodnoty, které se mohou u jiné skupiny včelstev, či v jine snůšce lišit. Rovněž existují rozdíly mezi včelstvy.

            Velmi výrazné rozdíly existují mezi schopnostmi včel pocházejících od matek selektovaných a neselektovaných na produkci medu. Včely od matek selektovaných přinášejí do úlu výrazně kvalitnější sladinu (větší množství při vyšší koncentraci) než dělnice od včelstev neselektovaných. Od každé linie byl odebrán nektar z medného volátka 17 právě přilétajících létavek. Bylo změřeno jeho množství a koncentrace cukrů. Výsledky jsou znázorněny na níže uvedeném grafu.

koncentr.gif

            Hodnocení produkce medu podle složek umožňuje určit příčiny rozdílů mezi včelstvy v produkci medu a tak zpřesnit odhad plemenné hodnoty včelstev. Oproti produkci medu včelstva jako takové jsou v jednotkové produkci a výkonnosti létavek částečně omezeny vlivy mateřské, čímž je zvýrazněn přímý vliv včel dělnic, které jsou vlastně odpovědné za podstatnou část fenotypu hodnocené matky včelstva.

 

Poděkování

                Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Květoslavu Čermákovi, CSc. ze Včelařské šlechtitelské stanice v Petrušově za ochotné poskytnutí mnoha cenných rad, zkušeností a inspirací při sestavování výuky týkající genetiky a plemenitby včely medonosné. Rovněž mu děkuji za umožnění stáží v Ústave včelárstva v Liptovskom Hrádku a Pokusném včelíně v Zubří.

 

Literatura:

ČERMÁK K. 1989:Hodnocení medné užitkovosti včely medonosné. (Kandidátská disertační práce). Vysoká škola zemědělská, 72 stran.