Zdravá včelstva jsou jedním z předpokladů dobrých výsledků chovu včel. Před nemocemi včely chráníme prevencí a léčením. Jednou z možností prevence je chovat včelstva přirozeně odolná - rezistentní. Přitom u hmyzu neexistuje mechanismus imunity tak, jak jen znám u savců. Existují však genotypické vlastnosti včel, které jim pomáhají bránit se nemocím. Asi nejznámější takovou vlastností je čistící pud včel. Včelstva s vynikajícím čištěním hnízda a jeho okolí jsou obyčejně zdravá. Hovoříme o odolnosti podmíněné chováním se včel. Cizím slovem se také nazývá behaviorální rezistence (z anglického behavior = chování).

Včelstva s dobře vyvinutým čistícím pudem dokáží rychle odstraňovat uhynulé nebo i zeslabené, neživotaschopné larvy a kukly. Ty jsou často napadeny nějakou chorobou a jejich včasné odstranění z hnízda zabrání rozšiřování nemoci na další plod. Zároveň se tím znemožní vytvoření spor, jež mikroorganismy – původci mnohých nemocí, tvoří. Dobrým čistícím pudem je však myšlena čistotnost včel nejen v hnízdě, ale v celém prostředí úlu včetně úlového dna.

Jednotlivá včelstva se v odstraňování uhynulého plodu a nečistot z úlového prostředí značně odlišují a to v rychlosti i rozsahu. Velkou měrou je to dáno genetickou výbavou včel. Znamená to, že záměrným výběrem je možno tyto schopnosti včel zlepšovat. K tomu ovšem musíme znát způsob hodnocení čistícího instinktu jednotlivých včelstev. Nejčastěji se měří metodou zvanou hygienický test. Principem testu je usmrcení kukel, čímž se napodobí situace jako při jejich uhynutí v důsledku nějaké choroby. Včely se snaží mrtvý plod odstranit z plástu.

Nejjednodušší a přitom v praxi plně použitelný je druhý postup hygienického testu. Vychází z metodiky Newtona & Ostasiewskeho (1985). Při této metodě se na vybrané ploše zavíčkovaného plodu jehlou usmrtí (obr. 1) všechny kukly a následující tři dny se sleduje a zapisuje průběh odstraňování kukel včelami.

Pro vlastní test potřebujeme jednoduché pomůcky. Z pevnější průhledné folie asi 25 x 20 cm vystřihneme šablonu tvaru kosodélníka o rozměru 10 x 10 buněk. Nejlépe se připraví pomocí mezistěny. Folii přiložíme na mezistěnu, fixem zakreslíme podél čtyř stran čáru kopírující přibližně okraje buněk a vnitřek obrazce vystřihneme. Druhou pomůckou je tenká jehla na usmrcování kukel. Hodí se entomologický špendlík nebo obyčejná jehla. Musíme ji však upevnit do vhodné dřevěné rukojeti nebo do tužky. Ještě potřebujeme pravítko na zaměření polohy testovacího místa v plástu.

V testovaném včelstvu vybereme plást se zavíčkovaným plodem. Má to být plod s mladšími kuklami, protože ty se snadno propichují. Po ometení včel folii přiložíme na místo co nejvíce zaplněné zavíčkovaným plodem. Změříme vzdálenost první, tj. levé horní buňky testovací plochy ve výřezu folie od levé i od horní loučky rámku. Zapíšeme si polohu plástu v úlu a stranu, kde je vybraná testovací plocha (levá, pravá, příp. přední, zadní). Potom jehlou postupně propíchneme každou kuklu přes víčko až k mezistěně. Spočítáme a zapíšeme počet buněk v testovací ploše, které jsou bez kukel, tedy prázdné anebo obsahující med nebo pyl (N0, viz tabulka 1). Plást vrátíme do včelstva na původní místo. Poznačíme i čas začátku testu (t0).

Následující den ze včelstva vybereme plást a na testovací místo přiložíme folii s výřezem. Spočítáme buňky, které jsou úplně bez plodu, tedy včelami úplně vyklizené až ke dnu a buňky s potravou a zapíšeme jejich počet (N1) a čas kontroly (t1). Totéž opakujeme i za dva dny a zapíšeme údaje N2 a t2. Za tři dny od založení testu podobně zapíšeme hodnoty N3 a t3 a navíc počet buněk plodu úplně zavíčkovaných, tj. které včely ještě ani neotevřely (NL). Pokud už při první kontrole jsou všechny buňky zcela bez plodu (N1=100), zapíšeme ke druhé a třetí kontrole hodnotu N2 a N3 také 100, hodnotu NL=0 a časové údaje t2 a t3 jako kdybychom kontrolu provedli. Jsou-li všechny buňky vyklizené při druhé kontrole (N2=100) rovněž poslední kontrolu zapíšeme obdobně. Je to potřebné pro správný výpočet podle dále uvedeného matematického vzorce. Přehled zapisovaných údajů potřebných pro výpočet hodnoty hygienického testu (HYG) je v tabulce č. 1.

Po skončení testu máme pro každé včelstvo deset údajů, které nám mnoho neříkají. Z nich lze vypočítat jedinou hodnotu – hygienický test, podle matematického vztahu:

Princip výpočtu je zřejmý s pomocí grafu na obr. č. 3. Hodnoty zanesené do grafu jsou také v tabulce č. 2 na prvním řádku. První dlouhý zlomek ve vzorci vypočítá průměrný čas na každou vyklizenou kuklu postupně z údajů tří dnů. Tak za první den včely vyklidily 45 buněk za 26 hodin, ale počet buněk se násobí polovičním časem (T1/2) proto, že některé ze 45 buněk byly zřejmě vyklizeny již za několik hodin po usmrcení, některé krátce před naší kontrolou, jiné mezi tím, v průměru tedy za 13 hodin. Podobně se přičte počet vyklizených buněk od první do druhé kontroly (76-55=21) vynásobený průměrnou dobou 36 hodin (polovina z T1+T2), stejně tak pro třetí kontrolu.

Část vzorce (P-N3-NL)×(T3+12) započítá buňky při třetí kontrole včelami již odvíčkované avšak ne úplně vyklizené polovičním časem do již neuskutečněné čtvrté kontroly, jež se předpokládá za přibližně dalších 24 hodin. Počet těchto buněk (P-N3-NL) se v plástu nezjišťuje, ale dopočítává (viz graf) ze známých hodnot, protože se v plástu snáze počítají buňky zavíčkované než nevyklizené odvíčkované. V našem příkladu jejich počet byl 8 (viz tab. 2). Abychom dostali časový údaj pro HYG, musí se čitatel vydělit počtem včelami vyklizených buněk za celou dobu testu (P-N0-NL).

Druhý krátký zlomek ve vzorci se týká buněk na konci testu ještě zavíčkovaných (NL). Abychom nemuseli včelstvo, které má při třetí kontrole ještě takové buňky kontrolovat další dny, zjednodušeně předpokládáme, že je bude vyklízet takovou rychlostí, jako vyklízelo kukly v prvních třech dnech. Zlomek připočítá průměrný předpokládaný čas na vyklizení těchto buněk. Ovšemže se jeho hodnota může od skutečnosti více či méně lišit, ale při nízkém čísle NL je tato chyba nepodstatná pro výslednou hodnotu HYG. Když je hodnota NL vysoká, jde vždy o včelstva se špatným čistícím pudem a ani větší chyba tohoto druhu není pro nás prakticky důležitá, protože jde o včelstva braková.

Provést 3 kontroly po usmrcení plodu je lepší, než provádět pouze jednu, jak se uvádí ve zjednodušené metodice. Postupným sledování rychlosti vyklízení buněk lze zjistit i jemnější rozdíly mezi včelstvy. To je důležité při intenzívní selekci linií včel s vysoce vyvinutým čistícím pudem. Jediná kontrola stavu vyklizení usmrceného plodu nemůže odlišit např. průměrně dobrá včelstva od těch nejlepších. Pokud jde o pracnost metod, je usmrcení mrazem jednodušší než propichování jednotlivých kukel. Přesto jsou potřebné tři návštěvy do testovaného včelstva, při naší metodě jsou to čtyři návštěvy. U včelstev s výborným čistícím pudem se ale počet těchto návštěv sníží na tři nebo i na dvě, pokud je všechen plod vyklizen dříve než při třetí kontrole (např. včelstvo na 6. řádku v tabulce 2).

Popsaná metodika byla aplikovaná v posledních 10 letech na několika stovkách včelstev. Podle výsledků byla včelstva selektována a pomocí inseminace matek zlepšován čistící pud včel. V prvních letech byly velmi velké rozdíly mezi včelstvy. Některá měla hodnoty testu i několik set hodin, lepší včelstva 30 – 50 hodin a jen málo do 20 hodin. Mnohá včelstva s hodnotami HYG nad asi 30 hodin většinou trpěla zvápenatěním plodu. Naopak včelstva s HYG pod 20 hodin zvápenatěním netrpí a je možno je v nich někdy najít jen na trubčím plodu, který je citlivější. Zvápenatění je dobrou kontrolou účinnosti testování a výběru včelstev.

Výsledem výběru a dalšího šlechtění je linie VIGOR ® a nově i LESANA, obě chované Ing. Květošem Čermákem, CSc. ze Včelařské šlechtitelské stanice v Petrušově. Průměrné hodnoty hygienického testu včelstev s inseminovanými matkami této linie jsou v grafu na obr. č. 4. Téměř všechna včelstva mají hodnotu testu pod 20 hodin. Proto se ukazuje potřeba změnit metodiku tak, že budeme provádět kontroly stavu vyklízení kukel po asi 12 hodinách, aby se zachytila včelstva s HYG pod 12 hodin. Ve vzorci se pak změní hodnota 12 na 6. Na druhé fotografii je včelami za 24 hod. úplně vyklizená testovací plocha po usmrcení kukel.

Je potřebné dodat, že hodnota hygienického testu není neměnná, ale závisí na řadě vlivů, jako je síla včelstva, fáze sezóny, počasí, věk matky aj. Pro spolehlivé ohodnocení doporučujeme test u téhož včelstva opakovat, třeba i několikrát. Víme, že některá včelstva mají např. výsledek testu výborný na vrcholu rozvoje, ale koncem sezóny se výrazně zhorší. Jiná včelstva si podržují dobrou čistící aktivitu po celou sezónu. Ta jsou chovatelsky mnohem cennější, protože potřebujeme včelstva jež nemocem odolávají nejen část sezóny, ale i zjara a koncem léta.

Na závěr poznámka k odolnosti včelstev proti chorobám plodu. Včelstva s vynikajícím hygienickým testem za odolná (rezistentní) můžeme považovat. Neznamená to, že se u nich nemoci plodu nikdy nevyskytnou, ale dovedou s nimi účinně bojovat. Potřebují k tomu i příznivé další podmínky, o které se chovatel včel musí postarat, jako je dobré stanoviště, kvalitní potravu a přiměřené zdroje snůšky a celkový dobrý zdravotní stav. Hlavně nebezpečná varroáza může včelstvo natolik oslabit, že mu nepomůže ani dobré hygienické chování.