I. 1. Historické
památky a včelaření ve starých kulturách světa
Již ve velmi dávných dobách zjistil člověk, že včela mu může poskytnout chutnou součást své potravy - med. Nejstarší kreslený doklad o tom máme z doby paleolitické asi před 15 000 lety. Jde o kresbu z Pavoučí jeskyně (Cauveas de la Arana) nacházející se u vesnice Bicorp ve Španělsku.
V Rekhmirově hrobce byla objevena kresba z roku 1450 př.n.l. znázorňují dvě postavy při odebírání medu z hliněných úlů - používají přitom kouř.
Egypťané vyráběli úly v podobě hliněných válců, s jakými se můžeme dosud setkat na území dnešního Alžíru či Řecka.
Ve Slezsku u obce Cszarnowasy byla v roce 1901 v korytě řeky Odry nalezena velmi zachovalá brť, jejíž stáří se odhaduje na 1. stol. př.n.l. Brť byla cca 5m nad kořeny dubového kmenu, byla od něj odřezána a je uložena v Dzierzonově muzeu v Kluczborku.Nález dokladuje rozvinuté brtnictví v tomto období na území obývaném Slovany.
Včelaření domácí neboli zahradní prováděli tzv. včelníci a chovali včelstva většinou ve špalcích či klátech, méně pak v košnicích (ty byly totiž doménou zejména germánských obyvatelů. Na fotografiích jsou staré špalky a košnice z východního Slovenska - muzeum Stará Ľubovňa.
Marie Terezie (1717 – 1780)
První česky psaná kniha o včelařství od Josefa Antonína Janiše (1749–1821; osvícenský farář s Hostivaře)
Staré špalky ze Slezska jsou uloženy v muzeu v Rožnově pod Radhoštěm.
François Huber (1750-1831; francouzský Švýcar)
Petr Ivanovič Prokopovič (1775-1850, Ukrajinec) byl objevitelem mateří mřížky (1813-1814), která zabraňuje, aby matka pronikla z plodiště do medníku. Použil ji poprvé ve svém úlu s rozběrným dílem
.
Jan Dzierzon (1811-1906, kněz). Je světoznámý „otec“ evropského včelařství hlavně pro jeho mimořádnou psavost a výřečnost. Často hovořil tak zaníceně, že některé objevy pak byly omylem přiřčeny jemu. Například rozběrné dílo. On sám totiž neobjevil rámek, ale pouze tzv. trámek, což byla pouze horní laťka, na které viselo celé dílo a pokud měl být rámek vyjmut z úlu, musel být odřezán od bočních stěn úlu.
František Hruška (1819-1888) vynálezce medometu.
Hruška medomet představil oficiálně poprvé na 14. včelařském sjezdu v Brně v Lužáneckých sálech v roce 1865 (12.– 14.9.).
Johann Gregor Mendel (1822-1884) byl opatem Augustiniánského kláštera na Mendlově
náměstí v Brně a především objevitelem základů moderní genetiky.
Sám se rovněž zajímal o chov včel a v zahradách kláštera nechal vybudovat včelín,
který zde stojí do dnešního dne a je snaha o obnovu chovu včel.
MUDr. František Živanský (1817-1873) byl v roce 1864 byl zvolen předsedou prvního včelařského spolku na Moravě a zorganizoval světoznámý 14. sjezd včelařů v brněnských sálech lužáneckých
Časopis Včela brněnská
Prvním ředitelem VÚVč v Dole byl jmenován Doc. Ing. Dr. et MUDr. Antonín Schönfeld
Od roku 1943 až do r. 1970 vedl VÚVč Prof. Ing. Dr. Jaroslav Svoboda
Prof. Dr. Štěpán Soudek - zakladatel výuky včelařství na dnešní Mendelově zemědělské lesnické univerzitě
Prof. Dr. Boleslav Tomšík - v pořadí druhý profesor působící na docentuře brněnské někdejší Vysoké školy zemědělské
Historie vzniku a zániku včelínů Vysoké šloly zemědělské a později MZLU (klikni).
