Chov matek a plemenitba

Plemenitba včely medonosné na včelařském oddělení Mendelovy univerzity v Brně probíhá od roku 1996. V roce 2001 byla zavedena technická inseminace matek, která je nezbytná pro co nejrychejší se přibližování vytyčenému chovatelskému cíli. Díky inseminaci bylo možné zavést dnes nezbytný individuální připařovací výběr a lepší metody plemenitby (například příbuzenská, liniová a zušlechťovací).

Všechny postupy při plemenitbě jsou konzultovány s vedoucím Včelařské šlechtitelské stanice - Ing. Květoslavem Čermákem, CSc. Metodika plemenitby (kontrola užitkovosti a dědičnosti, selekce aj.) se v základních principech a záměrech neliší od metodiky používané Ing. Čermákem. Rovněž chované kmeny pocházejí převážně z tohoto chovu. Plemenný materiál je testovaný na třech stanovištích s odlišnými podmínkami. Přímo v Brně na ústavním včelíně MENDELU, na jihovýchodním úpatí Českomoravské vysočiny - Příbrami na Moravě a přímo na Českomoravské vysočině u Třebíče v Markvarticích. Výsledky hodnocení tak mají obecnější význam pro dostatečně účinnou selekci a přesnější odhad a kontrolu dědičnosti. Celkem je ročně zazimováno téměř 100 matek k dalšímu testování.

Chovatelským cílem je vyšlechtit včelu s dobrou mednou užitkovostí, která bude založena především na zlepšených vlastnostech produkčních složek medné užitkovosti při současném potlačení příliš výrazných reprodukčních složek (zejména intenzita plodování včelstva). Dlouhověkost včel v tomto smyslu se považuje za vlastnost dobrou o jejíž udržení se usiluje. Souvisí s tím také snaha podpořit úzkým výběrem schopnost včelstev získávat med z těžce dostupných zdrojů snůšek (např. medovice), a proto se výkon včelstev hodnotí podle typu snůšky. Je zde snaha, aby takto vyšlechtěný materiál byl úspěšný především v tvrdších klimatických podmínkách, měl snížený sklon k rojení a příznivé doprovodné vlastnosti (zejména mírnost a sezení na plástech).

Selekce je prováděna na základě vyhodnocení užitkových a doprovodných vlastností. přičemž rozhodující je vždy zdraví včelstev bez ohledu na další vlastnosti. Hodnocení se provádí 10ti bodobou stupnicí, kde 10 je ideální stav vlastnosti a 0 naopak nejhorší. Stupeň č. 5 je hranicí určující vyřazení z chovu. Medná užitkovost se vztahuje též k stanovištnímu průměru, aby se genetický potenciál konkrétního včelstva odrážel co nejvíce ve vztahu ke skupině včelstev chovaných ve shodných podmínkách.

Ty matky, jejichž včelstva vykazují některou z následujících nepřípustných vad, jsou z procesu plemenitby bez výjimky vyřazovány: špatná zimovatelnost, nevýrazný jarní rozvoj, náchylnost k některým chorobám či některá z doprovodných vlastností je na stupni horším než 6 (z 10ti bodové stupnice; dříve 3 a méně). Přehled intenzity selekce - výměn matek - je uveden v tab. 1.

Tabulka 1: Intenzita selekce v jednotlivých letech

rok20012002200320042005200620072008200920102011201220132014201520162017201820192020
procento výměny a přidání matek v celém chovu7854547464726761608271697070696168727581

Intenzivní selekcí se daří nevyhovující vlastnosti zlepšovat účinněji. Je to hlavně díky trvale zvýšenému inbrídingu v chované populaci a úzkému výběru plemenných včelstev (tab. 2). Výrazně se daří zlepšovat mírnost a sezení na plástech. Sezení na plástech se ještě v ojedinělých případech vyskytuje poněkud horší (do 6. stupně, dříve 2 - 2,5). Dále probíhá snaha o udržení a případně zlepšení parametrů hygienického chování včelstev. Dnes je na průměru populace 15 - 20 HYG a nejlepší včelstva dosahují dokonce hodnot menších jak 10 HYG. Sleduje se rovněž možnost výběru včelstev na toleranci vůči kleštíku včelímu (Varroa destructor).

Tabulka 2: Intenzita příbuzenské plemenitby podle koeficinentů inbrídingu (F %) včelstev chovaných v jednotlivých letech

rok20022003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018201920202021
průměrný inbríding
včelstev celé chované populace
1,92,75,17,87,26,66,69,98,712,911,311,19,07,48,38,17,96,57,03,7
F min.0,00,00,00,00,00,00,00,00,03,42,44,70,00,00,00,00,00,00,00,0
F max.25,712,016,026,925,025,033,133,137,523,223,220,920,918,914,114,918,915,413,011,9
průměrný inbríding
plemenných včelstev
5,24,25,63,07,55,03,79,18,712,311,79,65,86,35,34,57,76,15,6
F min.0,00,00,00,00,00,00,00,00,06,04,70,00,00,00,00,00,00,00,0
F max.25,712,015,515,525,013,57,833,128,918,618,620,913,913,613,610,511,911,411,9
% podíl plemenných včelstev v chovu
(a z toho % podíl plemenných včelstev k zušlechtění - původem z jiného chovu)
151616183118141516,8
(12,5)
11,6
(9,1)
20,6
(5,0)
19,6
(0)
13,6
(15,4)
12,4
(0)
16,5
(35,7)
17,9
(28,6)
13,9
(18,2)
14,3
(16,7)
14,3
(33,3)

Charakteristika chovaného kmene

VIGOR ®

Byl vytvořen postupně v 90. letech minulého století Ing. Květoslav Čermákem, CSc. tzv. kombinačním křížením několika kraňských kmenů za použití inseminace matek. Přitom bylo provozně ověřeno asi 15 různých kmenů či linií, z nichž pouze část byla vybrána. Největší podíl v kmeni Vigor ® tvoří zakarpatský chov Vučko (z Vučkova), dále rakouské i slovenské kmeny.

Včelstva Vigor dobře zimují, jsou otužilá a velmi nízkým počtem zimních mrtvolek. Není typickou "plodařkou", neplýtvá zásobami. Včely jsou vitální, dlouhověké. Netrpí nadměrně nosematózou. Využívají dobře nektarové a zejména medovicové snůšky. Včelstva dávají dobrý výkon v prvním, druhém i třetím roku věku matky. Dobře brání česno, přitom je to včela velmi mírná až mírná. Velmi málo se rojí. Sezení na plástech je v průměru hodnoceno známkou 2 (stupnice 1-4). Dobře staví.

Výsledkem intenzivní selekce je zvýšené hygienické chování - schopnost odstraňovat mrtvý plod, proto se ve včelstvech jen vzácně vyskytuje zvápenatění plodu. Mnohá včelstva udržují čistotu i v úlovém dnu a to i tam, kde je vysoký podmet.

Autor vyšlechtění kmene Vigor® upozorňuje na ty charakteristiky, které se projeví jen v některých situacích nebo letech anebo po víceletém chovu na včelíně (při přiměřeném ošetřování) a přitom jsou pro ně typické a chovatelsky příznivé:

  • dobré přezimování i v tvrdší zimě,
  • netrpí akutní nosematózou,
  • je nepatrný pokles plodnosti, síly, výkonu a čistícího pudu včelstev s matkami dvou a tříletými;
  • vyrovnanost těchto vlastností s věkem matky se projeví zvláště při srovnávání s některými rakouskými kmeny kraňského plemene, jež jsou často výtečné v prvním roku věku matky a už ve druhém roku jejich výkonnost upadá;
  • přizpůsobivost různým podmínkám - zvládají i nepříznivé jaro, využijí slabší snůšky a lépe se vypořádají s výskytem pozdní melecitózní snůšky.