Chov matek a plemenitba
Plemenitba včely medonosné na včelařském oddělení Mendelovy univerzity v Brně probíhá od roku 1996. V roce 2001 byla zavedena technická inseminace matek, která je nezbytná pro co nejrychejší se přibližování vytyčenému chovatelskému cíli. Díky inseminaci bylo možné zavést dnes nezbytný individuální připařovací výběr a lepší metody plemenitby (například příbuzenská, liniová a zušlechťovací).
Všechny postupy při plemenitbě jsou konzultovány s vedoucím Včelařské šlechtitelské stanice - Ing. Květoslavem Čermákem, CSc. Metodika plemenitby (kontrola užitkovosti a dědičnosti, selekce aj.) se v základních principech a záměrech neliší od metodiky používané Ing. Čermákem. Rovněž chované kmeny pocházejí převážně z tohoto chovu. Plemenný materiál je testovaný na třech stanovištích s odlišnými podmínkami. Přímo v Brně na ústavním včelíně MENDELU, na jihovýchodním úpatí Českomoravské vysočiny - Příbrami na Moravě a přímo na Českomoravské vysočině u Třebíče v Markvarticích. Výsledky hodnocení tak mají obecnější význam pro dostatečně účinnou selekci a přesnější odhad a kontrolu dědičnosti. Celkem je ročně zazimováno téměř 100 matek k dalšímu testování.
Chovatelským cílem je vyšlechtit včelu s dobrou mednou užitkovostí, která bude založena především na zlepšených vlastnostech produkčních složek medné užitkovosti při současném potlačení příliš výrazných reprodukčních složek (zejména intenzita plodování včelstva). Dlouhověkost včel v tomto smyslu se považuje za vlastnost dobrou o jejíž udržení se usiluje. Souvisí s tím také snaha podpořit úzkým výběrem schopnost včelstev získávat med z těžce dostupných zdrojů snůšek (např. medovice), a proto se výkon včelstev hodnotí podle typu snůšky. Je zde snaha, aby takto vyšlechtěný materiál byl úspěšný především v tvrdších klimatických podmínkách, měl snížený sklon k rojení a příznivé doprovodné vlastnosti (zejména mírnost a sezení na plástech).
Selekce je prováděna na základě vyhodnocení užitkových a doprovodných vlastností. přičemž rozhodující je vždy zdraví včelstev bez ohledu na další vlastnosti. Hodnocení se provádí 10ti bodobou stupnicí, kde 10 je ideální stav vlastnosti a 0 naopak nejhorší. Stupeň č. 5 je hranicí určující vyřazení z chovu. Medná užitkovost se vztahuje též k stanovištnímu průměru, aby se genetický potenciál konkrétního včelstva odrážel co nejvíce ve vztahu ke skupině včelstev chovaných ve shodných podmínkách.
Ty
matky, jejichž včelstva vykazují některou z následujících nepřípustných vad,
jsou z procesu plemenitby bez výjimky vyřazovány: špatná zimovatelnost,
nevýrazný jarní rozvoj, náchylnost k některým chorobám či některá z doprovodných
vlastností je na stupni horším než 6 (z 10ti bodové stupnice; dříve 3 a méně). Přehled intenzity selekce - výměn matek - je uveden v tab. 1.
Tabulka 1: Intenzita selekce v jednotlivých letech
| rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| procento výměny a přidání matek v celém chovu | 78 | 54 | 54 | 74 | 64 | 72 | 67 | 61 | 60 | 82 | 71 | 69 | 70 | 70 | 69 | 61 | 68 | 72 | 75 | 81 |
Intenzivní selekcí se daří nevyhovující vlastnosti zlepšovat účinněji. Je to hlavně díky trvale zvýšenému inbrídingu v chované populaci a úzkému výběru plemenných včelstev (tab. 2). Výrazně se daří zlepšovat mírnost a sezení na plástech. Sezení na plástech se ještě v ojedinělých případech vyskytuje poněkud horší (do 6. stupně, dříve 2 - 2,5). Dále probíhá snaha o udržení a případně zlepšení parametrů hygienického chování včelstev. Dnes je na průměru populace 15 - 20 HYG a nejlepší včelstva dosahují dokonce hodnot menších jak 10 HYG. Sleduje se rovněž možnost výběru včelstev na toleranci vůči kleštíku včelímu (Varroa destructor).
Tabulka 2: Intenzita příbuzenské plemenitby podle koeficinentů inbrídingu (F %) včelstev chovaných v jednotlivých letech
| rok | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| průměrný inbríding včelstev celé chované populace 1,9 | 2,7 | 5,1 | 7,8 | 7,2 | 6,6 | 6,6 | 9,9 | 8,7 | 12,9 | 11,3 | 11,1 | 9,0 | 7,4 | 8,3 | 8,1 | 7,9 | 6,5 | 7,0 | 3,7
| F min. | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 3,4 | 2,4 | 4,7 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0
| F max. | 25,7 | 12,0 | 16,0 | 26,9 | 25,0 | 25,0 | 33,1 | 33,1 | 37,5 | 23,2 | 23,2 | 20,9 | 20,9 | 18,9 | 14,1 | 14,9 | 18,9 | 15,4 | 13,0 | 11,9
| průměrný inbríding | plemenných včelstev 5,2 | 4,2 | 5,6 | 3,0 | 7,5 | 5,0 | 3,7 | 9,1 | 8,7 | 12,3 | 11,7 | 9,6 | 5,8 | 6,3 | 5,3 | 4,5 | 7,7 | 6,1 | 5,6
| F min. | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 6,0 | 4,7 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0
| F max. | 25,7 | 12,0 | 15,5 | 15,5 | 25,0 | 13,5 | 7,8 | 33,1 | 28,9 | 18,6 | 18,6 | 20,9 | 13,9 | 13,6 | 13,6 | 10,5 | 11,9 | 11,4 | 11,9
| % podíl plemenných včelstev v chovu | (a z toho % podíl plemenných včelstev k zušlechtění - původem z jiného chovu) 15 | 16 | 16 | 18 | 31 | 18 | 14 | 15 | 16,8 | (12,5) 11,6 | (9,1) 20,6 | (5,0) 19,6 | (0) 13,6 | (15,4) 12,4 | (0) 16,5 | (35,7) 17,9 | (28,6) 13,9 | (18,2) 14,3 | (16,7) 14,3 | (33,3) |
Charakteristika chovaného kmene
VIGOR ®
Byl vytvořen postupně v 90. letech minulého století Ing. Květoslav Čermákem, CSc. tzv. kombinačním křížením několika kraňských kmenů za použití inseminace matek. Přitom bylo provozně ověřeno asi 15 různých kmenů či linií, z nichž pouze část byla vybrána. Největší podíl v kmeni Vigor ® tvoří zakarpatský chov Vučko (z Vučkova), dále rakouské i slovenské kmeny.
Včelstva Vigor dobře zimují, jsou otužilá a velmi nízkým počtem zimních mrtvolek. Není typickou "plodařkou", neplýtvá zásobami. Včely jsou vitální, dlouhověké. Netrpí nadměrně nosematózou. Využívají dobře nektarové a zejména medovicové snůšky. Včelstva dávají dobrý výkon v prvním, druhém i třetím roku věku matky. Dobře brání česno, přitom je to včela velmi mírná až mírná. Velmi málo se rojí. Sezení na plástech je v průměru hodnoceno známkou 2 (stupnice 1-4). Dobře staví.
Výsledkem intenzivní selekce je zvýšené hygienické chování - schopnost odstraňovat mrtvý plod, proto se ve včelstvech jen vzácně vyskytuje zvápenatění plodu. Mnohá včelstva udržují čistotu i v úlovém dnu a to i tam, kde je vysoký podmet.
Autor vyšlechtění kmene Vigor® upozorňuje na ty charakteristiky, které se projeví jen v některých situacích nebo letech anebo po víceletém chovu na včelíně (při přiměřeném ošetřování) a přitom jsou pro ně typické a chovatelsky příznivé:
