Charakteristika stanoviště Příbram na Moravě
Včelnice leží na jihovýchodním úpatí Českomoravské vysočiny. Zeměpisná šířka 49°11’23.88’’,
zeměpisná délka 16°17’40.34’’. Včelnice se nachází ve výšce 432 m n.m. Nejvyšší vrchol v doletu včelstev do 5 km - 514 m n.m. Včelnice je situovaná v chladové kotlině na jihozápadním svahu vrcholu 459 m n.m.
a) lokalizace stanoviště - orientační mapka.
b) letecký snímek - celkový pohled na okolí včelnice do vzdálenosti 5 km. Kružnice ve vzdálenosti 1 km.
c) celkový pohled na včelnici - snímek A a B v období vegetačního klidu
Klimatické údaje:
| Průměrná teplota vzduchu (2 m nad zemí, °C) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| měsíc | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | I-XII | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| období 1961-2000 | -3,0 | -1,5 | 2,5 | 7,5 | 12,5 | 15,5 | 17,5 | 17,0 | 13,0 | 7,5 | 2,5 | -1,5 | 7,5
| 2005 | × | × | × | × | 12,3 | 15,8 | 17,8 | 16,5 | 14,3 | 8,9 | 2,2 | -1,1 | ×
| 2006 | -5,3 | -2,1 | 1,8 | 10,5 | 13,4 | 17,5 | 20,6 | 16,6 | 15,6 | 10,1 | 4,1 | 0,4 | 9,6
| 2007 | 3,4 | 3,2 | 6,5 | 11,9 | 15,4 | 19,3 | 19,9 | 19,7 | 12,1 | 8,0 | 1,8 | -1,2 | 10,1
| Průměrný úhrn srážek (mm)
| období 1961-2000 | 30 | 30 | 35 | 35 | 70 | 70 | 70 | 70 | 45 | 35 | 45 | 35 | 575
| Průměrný úhrn dešťových srážek v období bez sněhových srážek (mm)
| 2006 | × | × | (40,0) | 71,0 | 91,0 | 62 | 37,0 | 150,0 | 10,0 | 11,2 | × | × | (456,6) | 612,2 2007 | × | × | 54,0 | 3,5 | 63,7 | 60,0 | 68,9 | 27,0 | 89,0 | 33,6 | 41,2 | 15,6 | (399,7) | 516,5 2008 | 17,3 | 5,5 |
| | ||||||||||||||||||||||||||
Poznámka: Suma srážek v posledním sloupci
umístěná do kulatých závorek vyznačuje sumu srážek naměřených v období bez
sněžení (od posledního do prvního sněžení) a to přímo na včelnici. Do této sumy
nejsou zahrnuty srážky ve sněhovém období (od prvního do posledního sněžení).
Šedě vyznačené měsíční srážky jsou naměřeny stanicí ve Zbýšově (357 m n.m.),
která je leží 5 688 m jihovýchodně od včelnice. Jde o stanici, která patří do
pásma s mírným srážkovým stínem ve srovnání s Příbramí na Moravě. Proto jsou
její hodnoty použity jen pro přibližný odhad skutečných celoročních srážek v
Příbrami, které jsou ve skutečnosti asi o 30 % vyšší než srážky ve Zbýšově.
Procento je odhadnuto na základě srovnání hodnot srážek naměřených v roce 2007
na obou stanicích současně v období bez sněžení. Celková suma bez závorek za rok
uvedena šedě je sumou hodnot srážek naměřených na včelnici a ve Zbýšově. Pokud
navíc některý měsíc daného roku je proškrtnutý, do výpočtu šedě uvedené sumy
byla zahrnuta hodnota z posledního dlouhodobého průměru dle klimatického atlasu.
Měsíční hodnoty srážek uvedené v závorce černě nezahrnují měření celého měsíce.
Totéž platí pro průměrné roční teploty.
| klimatická charakteristika | 1961 - 2000
|
|---|---|
| průměr ročních maxim teploty vzduchu [°C]: | 31,5 |
| průměr ročních minim teploty vzduchu [°C]: | -17,5 |
| průměrná doba trvání prům. denní teploty vzduchu > 5 °C [dny]: | 215 |
| průměrný počet letních dnů [tmax ? 25 °C]: | 35 |
| průměrný počet tropických dnů [tmax ? 30 °C]: | 6,5 |
| průměrné datum posledního mrazového dne: | 30.4. |
| průměrné datum prvního mrazového dne: | 15.10. |
| průměrný počet mrazových dnů [tmin ? 0,1 °C v 5 cm nad zemí]: | 130 |
| průměrný počet dnů bez mrazu [tmin ? 0,1 °C]: | 230 |
| průměrný počet ledových dnů [tmax ? -0,1 °C): | 40 |
| průměrný počet arktických dnů [tmax ? -10,0 °C): | <1 |
| průměrný počet dnů s mlhou: | 75 |
| průměrné trvání slunečního svitu podle registru slunoměru [h]: | 1 750 |
| průměrný roční úhrn globálního záření [MJ·m-2]: | 3 950 |
| průměrný sezonní (V-IX) počet dní se srážkami > 30 mm za 1 h: | 0,25 |
| průměrný sezonní (V-IX) počet dní se srážkami > 30 mm za 24 h: | 1,3 |
| Langův deštový faktor: | 90 |
| průměrná vláhová bilance [mm]: | -150 |
| průměrná vláhová bilance v letním půlroce (IV-IX) [mm]: | -200 |
| průměrné datum prvního sněžení: | 5.11. |
| průměrné datum první sněhové pokrývky: | 25.11. |
| průměrný počet dnů se sněžením: | 65 |
| průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou: | 70 |
| průměrné datum poslední sněhové pokrývky: | 25.3. |
| průměrné datum posledního sněžení: | 20.4. |
| průměr sezónních úhrnů výšky nového sněhu: | 80 |
| průměr ročních maxim výšky sněhové pokrývky [cm]: | 25 |
| průměrná rychlost větru [m·s-1]: | 5 |
| datum rozkvětu třešně ptačí: | 20. - 25.4. |
| klimatická oblast [Quittova klasifikace]: | MW7 |
| klimatická oblast [podle Atlasu podnebí z roku 1958]: | B2 |
Zdroj:
- za období 1961 - 2000: Atlas podnebí Česka, Praha - Olomouc 2007 (hodnoty odečteny pomocí průsvitky s vyznačením požadovaného bodu z barevné škály klimatických map, ze které lze odečítat teplotu pouze v rozlišení 1 až 0,5 °C, či jen desítkách mm srážek apod.);
- následující období podle vlastního měření.
Stanoviště včelstev spadá do bioklimatické včelařské oblasti střední pahorkatinné, podoblasti nižší středohorní. Jde o převážně zemědělsky využívanou oblast s návazností na jehličnaté, listnaté i smíšené lesy. Snůškově lze stanoviště považovat za nadprůměrné. V předjaří je dostatek potravních zdrojů na vrbách, olších i lískách. Včelařské jaro je pokryto snůškou z ovocných stromů, javorů a částečně i jírovců. Později lze počítat i se slabou snůškou z akátu, který v okolí roste na remízcích dostatek, ale nelze počítat s produkcí druhového akátového medu. Poměrně pravidelná a silná snůška nektarová je z maliníku, kterou obvykle následuje snůška medovicová, která končí nejpozději v 1. dekádě července, kdy končí i poslední hlavní snůška; obvykle hned po odkvětu lípy malolisté. Pokud se nedostaví medovicová snůška z jeličnanů, bývá výnosná medovicová snůška z lip, kterých roste v okolí dostatek. V posledních 10ti letech se v okolí pěstují na rozsáhlejších plochách semenné porosty hořčice a svazenky. Pokud je porost na nepísčitém pozemku s dostatkem srážek, lze počítat cca ze 7 dny intenzivní nektarové snůšky, která často konkuruje snůšce medovicové, takže vznikají medy smíšené. U některých včelstev jen medy čistě květové. Taková včelstva vyřazujeme z chovu.
Veškerá péče o včelstva je zajišťována vedoucí včelařského oddělení. Dlouhodobě je na stanovišti evidováno 20 včelstev na rámkové míře 390×275 mm v kombinaci s polorámkem o výšce 170 mm. Tepelná izolace je stejná jako u brněnského stanoviště - palubkový úl s polystyrenem o síle 2 cm. Úly jsou rozloženy včelnicovým systémem bez zastřešení.
