MOTTO

Učit - znamená ukazovat, že je to možné. Naučit se - znamená umožnit to sobě.                      Paulo Coelho (Poutník)

Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.                      Jan Ámos Komenský

Vzdělání je pro člověka zcela zásadní. Naše mysl je totiž jako mlýnské kameny. Když se mezi nic nenasype, tak ty kameny se drtí o sebe a hrozně skřípou. Stejně tak, když do ní nasypeme semena plevelů, mouka nevznikne.                      Jan Kassián (Epistle to Leontius) - volný překlad

Omnium rerum, ex quibus aliquid acquiritur, nihil est agricultura melius, nihil uberius, nihil dulcius, nihil homine libero dignius.		Ze všech věcí, z nichž se cokoliv získává, nic není lepšího, nic plodnějšího, nic příjemnějšího, nic důstojnějšího svobodného člověka, nežli zemědělství.
Cicero		[překlad]
Give a man the secure possession of a bleak rock, and he will turn it into a garden; give him a nine years lease of a garden, and he will convert it into a desert.		Dej člověku do trvalého vlastnictví holou skálu a on ji promění v zahradu. Dej člověku do pronájmu na 9 let zahradu a on ji promění v poušť.
Arthur Young 1741-1820 Travels in France		[překlad]
Apis debemus imitaci.		Včely máme napodobovati.
Seneca ml. (4 př. n. l. až 65 a. l.) v Listech Luciliovi		[překlad]
		Vávra: Statku moc a dohledu nikde. Myslím, že to dám do pachtu anebo to prodám. Lízal: To só ně řeči! Dobrý prodáš a špatný kópíš. A co s pachtem? Mlén ti rozlámó, pole nezmrvijó, nezvorajó, vycucajó až do posledního a abys čekal zas pět nebo šest let, než to přivedeš do pořádku.
		Alois a Vilém Mrštíkové (Maryša)
Zdali ona moudrost věků mi přinesla šťastnějších hodin, než jakých má obyčejný pastýř a ovčák, který nezná jiného světa, kromě své vesnice, který nezná jiné tužby než polibku a úsměvu domova?
E. L. Bulwer: Zanoni
		Život v přírodě je tak jednoduchý, že jej inteligentní člověk vůbec nechápe.
		lidová moudrost
		Včeličky sú chudobného kravičky.
		dávno zapomenutá lidová moudrost ze slovensko-moravského pomezí
Včelaření je poezií zemědělství.
Ehrenfels (r. 1818 - rakouský včelař s vlivem na moravské včelařství)
Dříve, než bychom včelám přisoudili lidskou chytrost, měli bychom trochu namáhat chytrost vlastní.
Francois Huber (objevitel rozběrného včelího díla)
		Na světě jsou dvě největší záhady života, člověk a včely. Starší jsou včely.
		Wilhem Bölsche
Prostředky principu sdružování se studentů za věděním jsou čtyři: dávání, příjemná mluva, učení a jednání v souladu s ním; předpokladem jsou: velkorysost, odpovědnost, trpělivost, úsilí, soustředění a moudrost.
Dalai Lama 14.
		Ničemu se nemusíme učit více než mlčení, abychom se pak naučili dobře mluvit
		sv. Ambrož
Pravá síla člověka tkví v tom, že dovede přemoci sebe, zkrotit svůj hněv a nepovolit svým vášním.
sv. Ambrož
		Ty, které miluji, napomínám a trestám.
		Zj 3,19
		Víte jak lze zabránit, aby vyschla kapka vody? - - - Dát ji do moře.
		tibetské přísloví
Tím, že historie seznamuje lidstvo s minulostí, umožňuje mu posuzovat současnost.
Antoine de Saint-Exupéry
		Kultura je kontinuita, a nikoliv pokrok odtržený od kořenů.
		Carl Gustav Jung (výtah-klikni)
Historii, kterou jsme už zapomněli, musíme prožít znovu!
Carl Gustav Jung
Myšlenka neletí přímo z bodu myšlení, na němž vznikla, ale nejprve se poněkud vrací do minulosti. Její těžiště není v tom, kdy vznikla, ale v souhrnu dřívějších poznatků, z nichž vychází. Je určitý zákon cesty vpřed a v tomto zákonu je i to, že cesta kupředu vlastně vychází z návratu. Věčný koloběh ...
Leonardo da Vinci
		Můžete si myslet o skutečnostech světa, co se vám zamane, a nakonec bude tolik teorií, kolik je hlav, které o tom přemýšlejí.
		Carl Gustav Jung
Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše ...
Iz 55, 8
Speciální vědění je strašná nevýhoda. Zavede vás v jistém ohledu příliš daleko, takže potom už nemůžete vysvětlovat.
Carl Gustav Jung
		To je to, na co stále zapomínáme; vždycky zapomeneme, že naše vědomí je pouze povrch, naše vědomí je předvoj naší psychické existence. Naše hlava je pouze jeden konec, ale za naším vědomím je dlouhý historický "ohon", "ocasní část" váhání a slabostí, komplexů, předsudků a různých dědictví a my stále děláme svá rozhodnutí bez nich.
		Carl Gustav Jung
Je mnohem lepší vědět, že člověk není dokonalý, pak se člověk cítí mnohem lépe.
Carl Gustav Jung
		Nebuďte probůh dokonalí, ale snažte se být za každou cenu úplní, ať to znamená cokoliv.
		Carl Gustav Jung
Naše hříchy, chyby a omyly jsou pro nás potřebné, jinak jsme připraveni o nejcennější popudy k vývoji.
Carl Gustav Jung
		Příroda nedělá chyby. „Správný“ a „špatný“ jsou lidské kategorie. Přírodní proces je právě to, co je, a nic více – není to smysl a není to nerozumné. Fakt je ten, že my nerozumíme.
		Carl Gustav Jung
Debata vždycky nabude na dynamice, když alespoň jeden zúčastněný o věci vůbec nic neví.
Bernard Shaw
		Má-li problém řešení, nemá smysl si dělat starosti, nemá-li, starosti nepomohou.
		tibetské přísloví
Důvody založené na slovech jsou nicotným důvodem.
Antoine de Saint-Exupéry
		Jedině ten, kdo nic nepředstírá, může se spolehnout na své vlastní síly.
		Antoine de Saint-Exupéry
Smutek plyne z času, který nedal tvar svým plodům.
Antoine de Saint-Exupéry
		Tajemství, jak být štasten, je prosté, nespěchat.
		Ionesco
Kdo mluví o svých přednostech, je směšný, kdo však o nich neví, je hloupý.
Phillip Stanhope Chesterfield
		Děti vyslovují nesčetné něžné city, které dospělí také mají, ale nevysloví.
		Jean Paul
Slova jsou zdrojem nedorozumění.
Antoine de Saint-Exupéry
		Spravedlivost je vážit si člověka kvůli pokladu, který v sobě opatruje.
		Antoine de Saint-Exupéry
Simplex veri sigillum. [Jednoduchost pravdu pečetí.]
oblíbená zásada prvního předsedy Spolku včelařského v Brně Františka ŽIVANSKÉHO
		Neměli bychom věnovat jen povrchní pozornost slovům namísto přemítání o tom, co znamenají.
		Dalai Lama 14.
Všichni sdílíme obvyklé touhy být šťastní a ne ubozí. Tedy toužíme po štěstí a přejeme si vyhnout se utrpení. Z nevědomosti však svým chováním svá přání popíráme.
Dalai Lama 14.
		Nelze stavět štěstí na neštěstí.
		Dlouhá bílá niť Ján Roháč, 1970
		Život člověka je nesmírně hodnotný ve smyslu dosažení jak dočasných, tak konečných cílů.
		Dalai Lama 14.
Vše, co povstává z nevědomosti, je svou přirozeností strastiplné.
Dalai Lama 14.
		Krize je šance.
		čínské přísloví
Tisíc jablek spadlo na zem na nos zeměkoule a Newton dovedl těžit ze své boule.
Vítěslav Nezval
		Nestanovme si za cíl jen zkoumání cest Božích, vždyť vlastním cílem studia lidstva je člověk.
		Alexander Pope - osvícenský anglický básník
Náš nepřítel vstoupí do boje jen proto, že ví, kde nás zasáhnout. Právě v tom bodu, v němž jsme domněle nepřemožitelní, protože tak nám to namluvila naše pýcha. Přítomnost je nejsilnějším okamžikem. Kéž bychom byli tak osvícení, abychom naslouchali tichu. Jsme ale pořád lidé a neumíme poslouchat ani vlastní žvanění. Vrcholky hor kolem jako by mi říkaly, že jejich jedinou úlohou, je být člověku výzvou, a že člověk existuje jenom proto, aby tu čestnou výzvu přijal. Ušel jsem tolik kilometrů proto, abych zjistil věci, které už jsem věděl, které víme všichni, ale je nám zatěžko je přijmout. Existuje pro člověka něco těžšího než zjistit, že může dosáhnout moci?
Paul Coelho - Poutník
		Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost není maličkost.
		Michelangelo Buonarroti
Smějeme se tehdy, když je něco pravda.
Robert Fulghum
		Umění žít spočívá ve schopnosti umět se v pravý okamžit rozhodnout, co lze ještě odložit.
		lidová moudrost
Jedni orají a sejí, jiní sklízejí.
Jára Cimrman
		V noci špatně se mu spalo, protože měl moc, možná, že kdyby měl málo, spal by celou noc.
		Jiří Suchý
Celek není součet částí ...
Lao-C
		Peníze charakter nekazí, ale naopak jej ukazují.
		Leoš Dvorský (ekonom)
Člověk je dobrý a chce dobré, je-li zlý, jistě se mu zatarasila cesta, na které chtěl být dobrý!
Konfucius
		My dva to nezměníme, Lojzíku!
		Karel Höger svému žákovi ve filmu Škola otců (režie Ladislav Helge, 1957)
8. března 1933... po té, co nacisté převzali moc. "Na všech veřejných budovách jsou nyní vlajky s hákovým křížem. Zaměstnanci mají někdy námitky, ale mírný nátlak je dostane na kolena.“ 15. března 1933 při příležitosti jeho jmenování Reichsminister für Volksaufklärung und Propaganda „Poprvé mluvím na tiskové konferenci. Rozvíjím novou moderní strategii tisku. I tady je nutné všechno změnit. Mnozí z těch, kdo tu sedí, jsou zcela nevhodní pro vytváření veřejného mínění. Brzy se jich zbavím. Určité problémy dělá překrývání působnosti mého resortu s existujícími ministerstvy. My nacisté však brzy najdeme řešení, protože takovéto otázky posuzujeme zdravým rozumem.“
Joseph Göbbels - z jeho osobního deníku
		Success is the ability to go from one failure to another with no loss of enthusiasm.
		W. Churchill
Hmotné skutečnosti se může vnutit vždy jen nepatrná část vzletných myšlenek, hotový vynález vypadá vždy jinak než původní ideál, viděný duševním zrakem, ideál, jehož se nikdy nedosáhne. Proto každý vynálezce promarňuje neslýchané množství myšlenek, projektů a pokusů. Musí se chtít mnoho, aby se dosáhlo aspoň něčeho. Nakonec zbude jen pramálo. Uplatňování vynálezu, toť doba zápasu s hloupostí a závistí, se setrvačností a zlobou, se skrytým odporem i se zjevným bojem zájemců, je to odporná doba boje s lidmi, je to martyrium i tehdy, kdy má člověk úspěch.
Rudolf Diesel
Záleží vždy na jednotlivém člověku, jaký zaujme životní postoj, aby nenapomáhal zlu.
Josef Kemr
		Our lives are not our own, from womb to tomb, we're bound to others, past and present. And by each crime and every kindness, we birth our future. [Naše životy nejsou naše vlastní. Od dělohy k hrobce jsme vázáni s ostatními, s minulostí a přítomností. S každým zločinem a každou laskavostí stojíme za zrodem naší budoucnosti.]
		D. Mitchell 2004: Cloud Atlas
Kdo stoupá, nikdy nepřestává znovu a znovu začínat; nikdy s těmi začátky neskončí. Touha toho, kdo stoupá, nikdy nepřestává tím, co už zná.
sv. Řehoř z Nyssy (Homiliae in Canticum)
		Kde je mrtvola, slétnou se i supi.
		Ježíš Nazaretský, Mt 24,28
Neste břemena jedni druhých
Gal 6,2
Tož, Matúšu, ono sa vždycky lepšej radí než pomáhá.
strýček Pagáč
		Ve školách učíme se biflovat z učebnic a o problematice nevíme zhola nic. A nějaký to samostatný myšlení pro to v osnovách již místo není.
		Xindl X 2014: Nejpozitivnější song všech dob
What I was looking for were substantial and consistent differences rather than trying to tease out slight statistically significant effects. Snažil jsem se přijít na zásadní a konzistentní rozdíly, nepídil jsem se po mírných, statisticky významných účincích.
Randy Oliver 2017: In: American Bee Journal ke kyselině šťavelové
		Chceš-li postavit loď, nesmíš poslat muže, aby sehnali dřevo a připravovali nástroje, ale nejprve musíš ve svých mužích vzbudit touhu po nekonečných dálkách otevřeného moře.
		Antoine de Saint-Exupéry
		V nebi se budeme divit třem věcem: 1. proč tam někteří nejsou, 2. proč tam někteří jsou 3. a jak to, že tam nejsem já.
		-
Svět je plný znepokojujících otázek a málo uspokojivých odpovědí, v němž je těžké najít klid a mír rozprostírající se nad každým, kdo utrpí nezpochybnitelné jistoty.
Miroslav Pouzar (toxikolog). In: Vesmír 2017
		Nestačí vědět, co chceš. musíš vědět, proč to chceš.
		Humans, 2015, TV seriál
Starší věk má své výhody i nevýhody. Výhodou je, že máte nadhled a moudrost a nevýhodou, že to nikoho nezajímá.
Milan Markovič
		"...protože jak nemáš na svý straně ukřivděný, ublížený a neschopný, tak to dlouho nepovedeš. To si piš!"
		Tři chlapi v chalupě, TV seriál
".. protože, když je mezi třema lidma jenom jeden chytrej,. nesmí, nesmí (!) dojít k hlasován!".
Světáci (1969), rež. Zdeněk Podskalský; scenář Vratislav Blažek
Zatímco etika zůstala na úrovni člověka kromaňonského, technika pokročila mílovými kroky.
anonym
		... asi jste nepříjemná(ý) jen na cizí lidi, že?
		anonym
Člověk se musí všeho vzdát, aby jeho život získal smysl.
anonym
		Svět připadá komický těm, kteří myslí, a tragicky těm, kteří cítí.
		anonym
Skutečná svoboda je na vnější straně ohrad, které jsme zbudovali.
anonym
		Tajemství skutečného poznání je skryto ve schopnosti být schopen vzdát se svých iluzí.
		anonym
Zlo se nevymýtí pácháním zla.
anonym
		Celou dobu naší existence improvizujeme na téma život, přitom uzavřeni sami v sobě.
		anonym
Zkus se zeptat sám sebe: "Kam mě to vlastně táhne?"
anonym
		Odpouštěj rychle, líbej pomalu.
		anonym
Děti jsou naší nadějnou budoucností. Dospělí si staví kolem svých domů ploty a zatímco se při náhodném setkání rezervovaně baví přes plot, děti už dávno našly díru v plotě a společně si hrají.
anonym
		Až budu alespoň tak dobrý, jako moje sny, teprve potom se mi bude dařit je plnit.
		anonym
Jedna věc je cestu znát a druhá jít po ní.
anonym
		Ani za peníze si nekoupíte to podstatné.
		anonym
Ti, kdo se zápalem demonstrují proti té či oné věci, jsou nakonec sami příčinou hněvivých reakcí. Ty, které strach přinutí nabídnout pomoc, nakonec v ostatních vyvolávají pouze strach.
anonym
		Když jde o soudní spor, musíte vyslechnout důkazy. V případě citů je třeba poslouchat srdce.
		anonym
Dobro pracuje zlem k dobru, zlo pracuje dobrem ke zlu. Avšak zlo dobra jest větší, nežli dobro zla.
anonym
		Nechceš-li, aby na tebe padl stín, nehledej místa na slunci.
		anonym
I rozbité hodiny ukazují správný čas dvakrát denně.
anonym
		Syn se ptá otce: "Jaký je rozdíl mezi kritikou se shora, ze zdola a sebekritikou? Otec mu řekne: "Postav se pod okno, a názorně ti to předvedu." Syn se postaví pod okno a otec na něj vyleje kbelík vody. "Tak to je kritika shora a nyní mi předveď totéž zdola a polej mě vodou také." Syn to udělal, ale voda se nedostala ani na půl cesty k otci v okně a vrátila se zpět na syna. Otec praví: "A takto vypadá kritika zdola." Syn se usměje a řekne:" Že mě to nenapadlo hned, vždyť mě to mohlo napadnout!" Otec odpoví: "No vidíš a tomu se říká sebekritika."
		anonym
Zajímavé ... Jen se začnu chovat k ostatním tak, jako oni ke mně a hned jsou všichni dotčení.
anonym
		Jsou lidé, kteří mě nemají rádi za to, co říkám. Představte si, kdyby věděli, co si myslím.
		anonym
Diskuse může dostát kýženého cíle teprve tehdy, až když její účastníci jsou schopni zobecnit své postoje a názory na takovou míru, že budou patrny paralely napříč názory jednotlivců, čímž se obnaží skutečný problém, který po celou dobu jednání je dokonale maskován jen těžko snesitelným žvaněním.
anonym
Trpělivost bez úsilí je liknavost.
- * -
		Největší bolesti pocházejí z nepochopení, nedorozumění a neschopnosti vcítit se.
		- * -
Brát a dávat není polarita ve smyslu plus a mínus, nýbrž proces, jehož zvládnutí je podmínkou dosažení vnitřní stability.
- * -
		Jedině dobrá vůle na všech stranách je způsobem jak žít naše sny.
		- * -
Nikdy se neboj pádu, protože i kdybys nakonec přece jen spadl, někde níže vede zase cesta, která vede nahoru.
- * -
		Všechny vzorce nejsou nutně jen matematické!
		- * -
Já nejsem jeden, my jsme všichni.
- * -
		Není důležité, co si o tom myslím já ...
		- * -
Náboženství = výklad náboženského textu + (pochybnosti × víra) Věda = poznatky + (hypotézy × důkaz) Pomýlení = věda + náboženství Pomýlení = věda - náboženství Pomýlení = věda × náboženství Pomýlení = věda / náboženství
- * -

Inženýři a manažeři Jistá žena v balónu ztratila orientaci. Spustí se níže a na zemi zahlédne muže. Spustí se ještě níže a volá na něj: "Promiňte, nemohl byste mi prosím pomoci? Slíbila jsem příteli, že se před hodinou setkáme a teď nevím, kde jsem." Muž dole odpoví: "Nacházíte se v balónu přibližně 10 m nad povrchem Země. Vaše konkrétní poloha je 49 stupňů, 28 minut a 11 vteřin severní šířky a 8 stupňů, 31minut s 58 vteřin východní délky." "Vy jste určitě inženýr," říká žena v balónu. "To je pravda", odpoví muž, "odkud to víte?" "Tedy," povídá žena v balónu, "všechno, co jste mi řekl, je z technického hlediska správně, ale nemám ponětí, co si s vašimi informacemi mám počít, neboť v konečném důsledku stále nevím, kde jsem. Popravdě řečeno jste mi vůbec nepomohl. Nanejvýš jste můj let jen prodloužil." Muž na to odpoví: "Vy musíte být určitě zaměstnaná v managementu." "Ano," povídá žena v balónu, "ale odkud to víte?" "Tedy," povídá muž, "nevíte, kde jste, ani kam směřujete. Díky velkému množství teplého vzduchu jste se dostala až na současnou pozici. Slíbila jste něco a nemáte ani páru, jak to dodržet a od lidí pod vámi očekáváte, že vyřeší vaše problémy. Faktem zůstává, že se nacházíte v naprosto stejné situaci, jako před našim setkáním, ale z neznámého důvodu jsem na vině já."

Edward Gibbon 1776: The History of the Decline and Fall of the Roman Empire (Úpadek a pád Římské říše), - citace vybraného textu: 1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací. 2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců. 3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečuji o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče. 4. Literatura a umění se stávají bezduchým. Vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy. 5. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldneři. 6. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity. 7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará. 8. Úroveň vzdělání rapidně klesá. 9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše. 10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí. 11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá. 12. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně. 13. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají. 14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku. udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil. 15. Staletími předků prověřené hodnoty - jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány. 16. Šíří se cynismus. 17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce. 18. Do země přichází velké množství cizinců. 19. Politikové nadbíhají iluze, která si vynucuje zábavu a státní podpory (chléb a hry) 20. Občané stále na všechno nadávají.

ČAPEK K. 1928: Prosba o milost, Literární noviny, 2. prosince 1928 V těchto dnech jste četli zprávu, že je ohrožena památná rezervace stepní flóry u Mohelna na Moravě; kdosi tam už začal lámat kámen a tím ničit substrát jedinečného ostrůvku vegetačního, který je středoevropským unikátem pro radost učenců - a snad i pro radost nás všech, kdo máme rádi přírodu. Náhodou v téže době se proslechlo, že je stejně ohroženo překrásné a botanicky vzácné údolíčko radotínské hnedle u Prahy; parcelovat na stavby se to nedá, ale zas někdo podnikavý tam chce lámat kámen a zničit jeden z nejkrásnějších kousků chudého pražského okolí. Nemyslete si, že se po záchraně těchto a mnoha jiných drahocenných koutů křičí teprve v poslední chvíli; už po léta posílají botanikové a přátelé přírody petici za peticí na takzvaná příslušná místa; jenže ta příslušná místa jsou nějaké šuple v nějakém ouřadě. Kdyby se tak lajdácky, s tak urážlivou netečností vyřizovala kterákoliv žádost za udělení výčepní koncese nebo o státní podporu nějaké vykradené bance, byly by z toho intervence poslanců nebo křik v parlamentě; ale protože tady jde jenom o kulturní hodnoty, nejeví příslušná místa ani známky toho, že by chtěla hnout prstem a zamezit neodčinitelné vandalství. Prosím, nečiňme za to odpovědným jenom to příslušné úřední šuple; úřední šuplata se hýbají podle toho, jaký zájem vane od takzvaných rozhodujících činitelů, kteří zase chytají větérek zájmu od politických klubů a tak dále; zkrátka, je nesmírně těžko najít instanci, která by opravdu cítila odpovědnost za tyto hodnoty a které bychom mohli předestřít prosbu o milost. Neboť vskutku nejde o to, aby se přinesla nějaká oběť, která by stála za řeč, nýbrž aby se poskytla milost, akt přízně a ohledu. Prosíme neznámé odpovědné činitele o milost pro přírodu naší vlasti. Je to zvláštní: máme státní hymnu, která s důrazem trochu naivním, ale něžným opěvuje tento zemský ráj, kde hučí bory po skalinách, voda šumí po lučinách, v sadě skví se jara květ, - snad každý z nás trochu zjihne, když tato slova slyší; ale vždyť je to přímo výsměch naší státní hymně, když necháme devastovat bory, vylámat skaliny a vyplenit květ vzácný jako zlaté kapradí, květ unikátních přírodních rezervací! Vždyť to je, jako bychom balili buřty do listů Vyšehradského kodexu nebo dláždili ulice kameny vylámanými z baziliky sv. Jiří! Přírodní historie našich krajin je stejně památná jako kterákoliv veliká památka historická; před dějinami národa byly tu dějiny geologických a geobotanických period; před vší slávou lidskou byla tu sláva sil přírodních. Ochrana vzácných přírodních památek není otázka sentimentality, nýbrž povinné úcty; tyto památky, ať je to prastarý strom, předvěký porost nebo vzácný geologický útvar, nám představují něco ctihodnějšího než podnikatelský zájem pana Petra nebo Capla. Tato povinná úcta došla už ve všech skoro civilizovaných státech výrazu zákonné ochrany; my jsme ve vzdělaném světě po té stránce nejzaostalejší, - tahle ostuda nám mohla být už dávno ušetřena. Ale nemůžeme-li se dovolávat povinností, dovolávejme se aspoň milosti. Udělte milost ohroženým přírodním památkám! Nebude vás to stát zdaleka tolik peněz jako nějaká subvence, po které za pár let nezůstane ani vděčná vzpomínka; a přitom se pro osvícenější doby, které si toho budou vážit, zachová několik posledních listů přírodní kroniky naší země, listů nesoucích původní rukopis boží: takto, z těchto sil telurických a klimatických byla hnětena a osazena země, jež je vám dána, abyste ji chránili.

Malý příběh V malé mexické vesničce přirazí ke břehu loďka. Americký turista chvalí mexickému rybáři kvalitu jeho úlovku a ptá se ho, jak dlouho mu trvalo, než to nalovil. "Ne moc dlouho." "Tak proč jste tedy nezůstal chytat o něco déle a nenachytal jich víc?" Mexičan mu vysvětluje, že jeho malý úlovek je pro jeho potřeby a potřeby jeho rodiny dostačující. "Ale co děláte ve zbylém čase?" "Vstávám pozdě, trochu rybařím, hraju si s dětma, mám siestu s manželkou, večer jdu do vesnice podívat se za přáteli, dát si pár panáků, zahrát si na kytaru a zazpívat pár písniček... Mám plný život..." Američan ho přeruši: "Mám vzdělání MBA na Harvardu a můžu vám pomoct. Začněte tím, že budete denně rybařit o něco déle. Pak můžete prodávat ty ryby, které ulovíte navíc. Za tento zvlaštní příjem si můžete dovolit větší loď, pak si můžete koupit druhou a třetí a tak dále, až budete mít flotilu rybářských lodí. Místo prodeje ryb překupníkům můžete obchodovat přímo se zpracovatelskými závody nebo si dokonce nějakou takovou továrnu sám otevřít. Můžete pak odjet z téhle malé vesničky do Mexico City, Los Angeles nebo třeba do New Yorku! Odtud můžete řídit obrovský podnik." "Jak dlouho by to trvalo?," ptá se Mexičan. "Dvacet, možná pětadvacet let," povídá Američan. "A potom?" "Co, potom? Teď právě to začne být opravdu zajímavé," směje se Američan. "Až se vaše obchody doopravdy hodně rozrostou, začnete prodávat přímo do obchodních sítí a vyděláte milióny!" "Milióny? Skutečně? A potom?" "Potom můžete jít do důchodu, usadit se v malé klidné vesničce blízko pobřeží, dlouho spát, hrát si s dětmi, trochu rybařit, mít siestu a trávit večery popíjením s přáteli!"

BERNE E. 1992: Jak si lidé hrají. Dialog - Liberec, český překlad, 200 stran - výňatek z této knihy, kapitola 18 Pochmurný obraz předložený v první a druhé části této knihy, podle něhož je lidský život převážné procesem naplnění času před příchodem "anděla smrti" nebo "Ježíška", v němž má člověk velmi malou - jestli vůbec jakou - možnost zvolit si činnost, jíž by se měl zabývat během dlouhého čekání - tedy tento obraz poskytuje obecnou, nikoliv však definitivní odpověď. Někteří šťastní lidé mají něco, co stojí vysoko nad každou klasifikací chováni, a to je schopnost poznání; něco, co ční nad programováním minulosti, a to je spontánnost; a něco, co skýtá mnohem větší zadostiučinění než hry, a to jsou důvěrné vztahy. Ale všechny tyto tři faktory mohou děsit nebo i ohrozit ty, jež na ně nejsou připraveni. Možná že takovým lidem bude líp, když zůstanou jací jsou - když budou hledat řešení svých problémů v oblíbených způsobech společenské činnosti, jako například v "pospolitosti". To může znamenat, že sice není naděje pro lidskou rasu, že však zbývá naděje pro její jednotlivé členy.

GROF C. 1998: Žízeň po celistvosti. [orig. The thirst for wholeness]. Praha : Chvojkovo nakladatelství, 259 stran. [ISBN 80-86183-06-8] - volně vyložený výňatek Přijetí Přijetí je důležité téma. Přijmout znamená doslova "obdržet" nebo "vzít". Přijetí je uznáním něčeho, přiznáním pravdy. Častou nesnází člověka je přijmout jeho současnou situaci takovou, jaká je, sama sebe, jaký jsme, a lidi kolem něj takové, jací jsou. Znamená to přijmout reálnou pokoru, bez níž nelze dosáhnout žádného skutečného pokroku. Uvědomit si, že věci se nedějí kvůli nám, ale my kvůli nim. Přijetí souvisí se vzdáním se a většina z nás se bez něj nemůže uzdravit. Přijetí vyžaduje upřímnost. Když přijímáme, vzdáváme se svých osobních představ o tom, jak by měla skutečnost vypadat. Když se oprostíme od popírání, očekávání, racionálního odůvodňování a strachu, začínáme uznávat, co skutečně je (nebo co bylo). Potvrzujeme tak, co jsme udělali druhým a co oni provedli nám. Minulost je skutečná a nyní ji nemůžeme změnit. Co nejpravdivěji se přiznáváme ke svým pocitům, reakcím a jednání. Přijetí je první krok k oproštění se od vzpomínek, citů nebo modelů chování. Říká: "Ano, tohle je skutečné, se vším, co to obnáší. V přijetí, které přichází se vzdáním se, začínáme zkoumat nepřikrášlenou pravdu. Odhalujeme nepřijatelné a to přestává tyranizovat naše nevědomí. Jakmile se tak stane, můžeme začít měnit věci, které změnit můžeme. Nemusí se nám vždy líbit to, co přijímáme. Aniž bychom se z dané skutečnosti radovali, můžeme přijmout skutečnost, že jsme v období naší závislosti byli pohromou pro sebe i pro druhé. Můžeme přijmout vnitřní hněv nebo smutek, aniž bychom byli nadšeni tím, co v nás vyvolávají. Přijmout neznamená schvalovat. Člověk, který byl v dětství týrán, může přijmout skutečnost toho, co se mu stalo, aniž by s tím souhlasil nebo to podporoval. Můžeme přijmout své dřívější destruktivní a sebezničující sklony, závislost a činnost, aniž bychom je schvalovali. Přijmout neznamená vzdát se nebo nezúčastněně snášet situaci, která může způsobit škodu. Neznamená to, že se vzdáme svých práv, nebo že se naučíme tolerovat něco, co by nemělo být tolerováno. Přijetí je krok k větší síle, ne k dalšímu pronásledování. Mnoho z nás snadněji přijímá příjemné vzpomínky, city a stavy mysli, než ty obtížné. Jiní zase lpějí na bolesti a utrpení, místo co by si přiznali šťastná období. Přijetí platí pro všechny lidské zážitky, kladné i záporné, radost i žal, potěšení i bolest. Přijímáme jízdu na horské dráze takovou, jaká skutečně je, s jejími vrcholy i propastmi, strachem i euforií. Jakmile jsme schopni si jízdu vychutnat, můžeme se uvolnit v každém přítomném okamžiku. Jedna z forem meditací učí lidi sedět, bez posuzování pozorovat a nechat vše pronikat do vědomí. Jak lidé tiše sedí, většinu z nich prostupují pocity strachu, radosti, nudy, štěstí, smutku, hněvu, únavy, euforie a bolesti, obrazy minulosti i přítomnosti. Jak proměnlivá přehlídka citů a vzpomínek pokračuje, úkolem člověka je udělat místo pro všechny, přijmout skutečnost bez jejího posuzování. Po nějaké době mnoho lidí registruje záchvěvy soucitu a humoru ve svých osobních dilematech. Nakonec se tyto pocity rozšíří mimo osobní zájmy na celé lidstvo, se všemi jeho nedostatky, touhami, utrpením a posvátností. Přijetí přichází z naší životní zkušenosti a vnitřního úsilí, ať jdeme po jakékoli cestě. Povzbuzuje nás k tomu, abychom sebrali dost odvahy k odstranění nánosů lží, ukrytých vzpomínek a vyjádřili potlačované emoce. Přijetí začíná u sebe. Nemůžeme přijmout ostatní, dokud nepřijmeme sebe. Jak zastavím to neustálé soupeření a porovnávání s modelkami v časopisech nebo se sportovci na hřišti či s obchodními magnáty v novinách a přijmu sama sebe takovou, jaká jsem? Jak se vyrovnám se skutečností, že jsem vysoká, tlustá nebo hubená, intuitivně nebo rozumově založená, introvertní nebo extrovertní? Jak mám přijmout své nedostatky a své přednosti? Jak mám přijmout to, kdo jsem? Aniž bychom je měli obzvláště v lásce, můžeme "přijmout věci, které nemůžeme změnit" - například svou výšku nebo minulost. Když si je upřímně přiznáme, získáme odvahu k tomu, abychom změnili věci, které změnit můžeme, jako například sklony vybuchovat nebo závislost na jídle. Zvýšeným soucitem k sobě můžeme potom přijmout i ostatní takové, jací jsou.

LONDON Jack (1900): Syn vlka. [orig. The Son Of The Wolf]. - volně přeložený výňatek Tundra Zde v zimě ustává pohyb, nejslabší šepot zdá se rouháním, člověk stává se bázlivým a děsí se zvuku vlastního hlasu. Jako samojediná skvrna života cestující přes hrůzné pláně mrtvého světa třese se nad vlastní odvahou a uvědomuje si, že jeho život je život červíčka a nic víc. Divné myšlenky tu vznikají bez zavolání, tajemství všech věcí touží, aby bylo vysloveno. Přichází naň strach ze smrti, před Bohem, z Vesmíru, naděje na vzkříšení a na život, touha po nesmrtelnosti, marné úsilí uvězněné podstaty, tehdy, jestliže vůbec někdy, kráčí sám s Bohem ...

Last night as I was sleeping, I dremt - marvelous error! - that I had a beehive here inside my heart. And the golden bees were making white combs and sweet honey from my old failures. Antonio Machado (1875-1939)

Chci, abychom jednali a prodlužovali život dokud to půjde. Chci, aby mne smrt zastihla při sázení zelí nemajíce obavy ani vůči ní ani vůči své nedokončené zahradě. Je veux qu’on agisse, et qu’on allonge les offices de la vie tant qu’on peut, et que la mort me trouve plantant mes choux, mais nonchalant d’elle, et encore plus de mon jardin imparfait. Michel de MontaigneLes Essais I, 20 (1595)

Autobiografie v pěti kapitolách

I

Jdu po ulici.

V chodníku zeje hluboká díra -

upadnu do ní.

Jsem ztracen... Jsem bez naděje.

Není to má vina.

Trvá to věčnost najít cestu ven.

II

Jdu stejnou ulicí.

V chodníku zeje hluboká díra.

Předstírám, že ji nevidím.

Znovu do ní spadnu.

Nemohu uvěřit, že je to stejné místo.

Ale není to má vina.

Ještě to trvá dlouho najít cestu ven.

III

Jdu stejnou ulicí.

V chodníku zeje hluboká díra.

Vidím ji.

Přesto do ní spadnu - je to už zvyk.

Oči mám dokořán,

vidím, kde jsem.

Je to, má vina.

Hned jsem z ní venku.

IV

Jdu stejnou ulicí.

V chodníku zeje hluboká díra.

Obejdu ji.

V

Jdu jinou ulicí

Feng Shui

Bůh stvořil člověka, poněvadž byl zklamán opicemi. Pak už na další experimenty rezignoval.

Mark Twain

Nenaříkej nad temnem světa, hleď raději rozsvítit světlo.

Gotfried Keller

Nezlob se na růže, že mají trny, ale buď rád, že trnitý keř má růže.

(arabské přísloví)

Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.

J 8,32